Útoky dronů na lodě v Černém moři se přesunuly k hranicím NATO. Během dvou dnů hořely dva chemické tankery u ústí Dunaje, jeden přímo v rumunských výsostných vodách, a o den dřív (13. října) se u bulharského pobřeží potopila nákladní loď. Aliance posiluje protidronovou obranu. O co jde a proč to není jen regionální zpráva?

Podle Ars Technica, která vychází ze zpráv agentury Reuters a Deutsche Welle, byly mezi 14. a 15. říjnem zasaženy dva chemické tankery kotvící u vyústění Sulinského kanálu. Ten spojuje Černé moře s Dunajem a stal se klíčovou trasou ukrajinského exportu. Útokům předcházelo zachycení ruských dronů v rumunském vzdušném prostoru.

Co se stalo

• Yara J (vlajka Komor) byla zasažena přímo v rumunských výsostných vodách. Celou posádku se podařilo zachránit.
• Wine Trader (vlajka San Marina) kotvila asi míli za hranicí rumunských vod. Rumunské úřady zachránily pět lidí, sedm námořníků podle Reuters pohřešují.
• Podle prohlášení NATO byla v rumunských vodách napadena i loď Sea Destiny (Marshallovy ostrovy) a v ukrajinském přístavu Izmajil tanker Dania J.
• Už 13. října podezřelé ruské drony potopily nákladní loď a vynutily evakuaci další, obojí do zhruba dvaceti mil od bulharského pobřeží, v bulharské výlučné ekonomické zóně.

Pokud se ruská odpovědnost za útoky na tankery potvrdí, šlo by podle Ars Technica o nejméně sedm napadených lodí ve výlučných ekonomických zónách členů NATO a poprvé i o útok ve výsostných vodách členského státu. Anonymní zdroj z NATO útoky podle Reuters připsal Rusku.

Reakce aliance

Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání s představiteli Bulharska a Rumunska 15. října napsal, že aliance na východním křídle posílila „protidronové schopnosti“. Bulharsko a Rumunsko o přesun takových systémů žádaly.

Rozdíl mezi zónou a výsostnými vodami

Mořské právo rozlišuje dvě pásma. Výsostné vody sahají 12 námořních mil od pobřeží a stát v nich má plnou svrchovanost, podobně jako na pevnině. Výlučná ekonomická zóna sahá až do 200 mil a stát v ní má výlučná práva hlavně k přírodním zdrojům, ostatní státy v ní mají svobodu plavby a přeletu. Útok v zóně je vážný incident, útok ve výsostných vodách je útok na území státu.

Právě proto je zásah tankeru Yara J významný. Neznamená automaticky aktivaci článku 5 Severoatlantické smlouvy, ale posouvá hranici toho, co se dosud odehrávalo „vedle“ aliance.

Obilí, Dunaj a protidronová obrana

Lodní doprava přes Černé moře tvoří podle Ars Technica, která cituje Carnegie Endowment, výrazně přes 90 procent ukrajinského vývozu obilí. Od podzimu 2023 se ukrajinské lodě drží tras přes rumunské, bulharské nebo turecké vody. Podle Politica nynější útoky narušují přepravu letošní sklizně a část nákladu se přesměrovává po souši nebo po Dunaji. Pro Česko, které leží daleko od moře, je to vzdálené jen zdánlivě: jde o bezpečnost spojence v NATO a o stabilitu dodávek, na kterých závisí evropské trhy.

Levné drony dnes dokážou ohrozit lodě v hodnotě milionů dolarů a obrana proti nim je náročná – proto se o protidronových systémech mluví stále častěji i v souvislosti s ochranou letišť nebo průmyslu v západní Evropě. Černé moře v tomto smyslu ukazuje, kam se vyvíjí podoba konfliktů pod prahem otevřené války.

Zdroje

• Ars Technica: Black Sea drone attacks enter NATO country’s territorial waters for first time (15. 10. 2026)
• Úmluva OSN o mořském právu (UNCLOS) – výsostné vody a výlučná ekonomická zóna

Foto: Oly23lid, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0 (archivní snímek, 2023) – zdroj