Komentář

Dva 355metrové stožáry v Liblicích u Českého Brodu ve čtvrtek dopoledne padly k zemi. Česko tím přišlo o nejvyšší stavbu a o symbol éry, kdy se rozhlas šířil na středních vlnách do většiny Česka a za dobrých podmínek i daleko za hranice. Odstřel nebyl selháním péče o technické památky. Rádio jsme prostě začali poslouchat jinak.

Stožáry vysílače Liblice B odstřelila v 11:15 specializovaná firma Kovo-Central, uvedly Novinky. Nálože přerušily kotevní lana na pražské straně a obě konstrukce šly k zemi současně, směrem ke Kolínu. Jinak to nešlo: lana stožárů se vzájemně křížila a pád jednoho mohl ovlivnit druhý, vysvětlil pro ČTK Václav Pažout z Českých Radiokomunikací, jak cituje Seznam Zprávy. Rozřezávání a odvoz oceli potrvá do konce listopadu.

Proč stály a proč už ne

Téměř půl století se z Liblic šířilo vysílání do většiny Česka a za dobrých podmínek ho díky odrazům v atmosféře chytali posluchači i na jiných kontinentech. Uvnitř jezdily švédské výtahy Alimak až do výšky 350 metrů.

Stožáry navrhli Ing. Milan Hauška a konstruktér Ing. Jan Šťovíček. Obě věže stály 120 metrů od sebe a fungovaly jako jeden anténní systém. Liblice vysílaly na středních vlnách na kmitočtu 639 kHz, kde vlna měří asi 469 metrů. Na takových frekvencích je anténou celý stožár, a proto musí mít stovky metrů. Obvyklé antény tohoto typu mívají zhruba pět osmin vlnové délky. Liblické stožáry byly ještě vyšší díky patentované konstrukci ARPO, při které stožár obklopuje klec z drátových vodičů. Výška měla zlepšit dosah a omezit únik signálu.

Jenže střední vlny dnes skoro nikdo neposlouchá. Poslední klient, komerční Country Radio, z Liblic vysílal v letech 2023 až 2025. Pak vysílače utichly. České Radiokomunikace podle vlastní tiskové zprávy nenašly vysílatele ani kupce, který by převzal rekonstrukci a provoz. „Jako vlastník musíme postupovat s péčí řádného hospodáře a nepodléhat sentimentu,“ uvedl v tiskové zprávě generální ředitel CRA Miloš Mastník. Zachování stožárů by podle firmy stálo „stovky milionů“ korun.

Čísla mu dávají za pravdu. Jen nejnutnější opravy by podle Novinek vyšly zhruba na 170 milionů korun: kompletní výměna kotevních lan, nová protikorozní ochrana, opravy výtahů. Nový majitel by navíc musel platit výstražné osvětlení pro letecký provoz a nést odpovědnost za technický stav. Pro konstrukci, která nic nevysílá, je to hodně peněz.

Památka, nebo železo?

Kolem Liblic se roky vedla debata, jestli by stožáry neměly zůstat jako technická památka. Chápu ji. Málokterá stavba tak dobře ukazuje, jak se kdysi technologie musela „vidět“: čím výš, tím dál. Jenže ochrana památek nefunguje bez peněz a bez někoho, kdo se o stavbu postará. CRA podle Novinek nabízely oba stožáry včetně lan, výtahů i anténního domku z roku 1955, a zájemce se nenašel.

Případ Liblic ukazuje obecnější věc: infrastruktura, kterou jsme brali jako samozřejmost, zmizí ve chvíli, kdy ztratí uživatele. Dnes se to týká středních vln, za pár let to může být třeba část klasického televizního vysílání nebo pevných linek. Kdo chce něco zachovat, musí s tím přijít dřív, než se začne vypínat světlo.

Co to znamená pro posluchače

• Pro běžné poslouchání nic. Z Liblic se nevysílalo už od loňského jara, takže odstřel nikoho o signál nepřipravil.
• Rádio žije jinde. Na FM, v digitálním DAB+ a hlavně na internetu a v aplikacích. Kdo si kupuje nový přijímač, měl by sledovat spíš podporu DAB+ než AM.
• Nejvyšší stavba se stěhuje. Prvenství podle Seznam Zpráv přešlo na vysílač Krašov na Plzeňsku (347,5 m).

Liblice tedy nepadly kvůli lhostejnosti. Padly proto, že jsme si jako posluchači vybrali jiné cesty. Na ten čtvrteční záběr, kdy se dvě ocelové jehly naráz zlomí do pole, se ale nezapomene.

Zdroje

• Novinky.cz: Liblické stožáry šly k zemi (15. 10. 2026)
• Seznam Zprávy: Video – Podívejte se na odstřel vysílače Liblice (15. 10. 2026)
• České Radiokomunikace: Vysílač Liblice zhasíná (tisková zpráva)
• Wikipedie: Vysílač Liblice B
• ČT24: České Radiokomunikace odstřelily stožáry vysílače v Liblicích

Foto: RafaelPanzani, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0